Opravy a prodej dechových hudebních nástroju Opravy a prodej dechových hudebních nástroju Opravy a prodej dechových hudebních nástrojů
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Zajímavosti a aktuality > Díl 3. - Žesťové dechové nástroje středověku | Cyklus historie dechových nástrojů

Díl 3. - Žesťové dechové nástroje středověku | Cyklus historie dechových nástrojů



Datum konání:
15.11.2013

Zatímco v 1.dílu jsme se věnovali starověkým dřevěným dechovým nástrojům, ve 2.dílu poté žesťovým dechovým nástrojům středověku, dnes společně postoupíme o několik set let vpřed, do období středověku.

Úpadek hudebních nástrojů ve středověku

gregoriánský sbor | Zdroj: http://www.folkoveprazdniny.cz/image/scholagregorianapragensis1s.jpgDoba středověku znamenala pro vývoj hudebních nástrojů poměrně těžkou dobu. Důvodem byl silný vliv církve, která prakticky neuznávala jiný druh hudby, než hudbu vokální. Dechové nástroje se z velké části v této době vůbec nevyvíjeli, ba naopak, nastal jejich ústup do ústraní. Ve středověku tedy můžeme narazit téměř výhradně na nástroje z doby starověku.

Teprve v době okolo vzniku epochy Ars antiquy odpor církve k hudebním nástrojům pomalu ustává a nástroje se pomalu dostávají do vokálních souborů. Samostatněji se nástrojová hudba dostává do popředí až ve 14. století, v období "nového umění" Ars nova.

Začátkem 17. století pak stojí dechové nástroje na počátku svých novodobých typů. V nejvyspělejších státech středověku, jako byla Francie, Itálie, vznikají první opery a součástí operních představení bývají i první orchestry, které v sobě sdružují hudební nástroje všech druhů. Jednalo se především o dechové nástroje dřevěné, žesťové, nástroje strunné drnkací, smyčcové, klávesové a varhany. 

Středověké rohy

Díky vlivu církve tak nových nástrojů v období středověku příliš nebylo. Středověké kovové rohy nedosahovaly kvalit starověkých lurů a cornů. I přesto měly za sebou vývoj, který můžeme rozdělit do tří skupin. 

Býčí roh (Stierhorn) se díky svému silnému zvuku používal především při lovu. Jeho předchůdcem je roh bůvolí. Vojenský roh (Heerhorn) byl kuželovitý, mírně zahnutý, někdy rovný. Jeho výška dosahovala výšky dospělého muže. Jeho využití bylo zejména válečné. Třetím typem byl signální roh nebo lovecký roh (Signalhorn, Hifthorn). Tento nástroj byl nejmenší, původně z rohu dobytčího, většinou však z kovu.

Středověké trubky

Buisine trumpeta | Zdroj: http://exploratorymusic.net/Nadeau%20page/Brass%20instruments/helrd%20trumpet3.jpgNejstarší středověký doklad o trubce je z poloviny 8. století a jedná se o obrázek z knihy pocházející z Irska. Nástroj měl název "trumba" a byl to typ italské tuby. Kolem roku 1200 se setkáváme na jihu Itálie s trumpetou typu buisine (busine) - obrázek vlevo. Je to nástroj velmi dlouhý, zpravidla rovný a je možné jej často spatřit v historických filmech. Zmíňka o buisine je již ve starofrancouzském eposu "Píseň o Rolandovi" z doby kolem roku 1000.

S rozšířením trubky mizí rohy z dvorského života a stávají se nástroji pastýřů, lovců a nižších vrstev vojska. Výsadní postavení trubky trvá i po zániku rytířství. 

Od poloviny 13. století se trubky začínají pomalu dělit na velké a malé typy. Malé trubky se označují tubecta, trombetta, trompette. V této době se od trubky odděluje trombon (pozoun) jako samostatný dechový nástroj. Od 14. století se tyto názvy používají standardně pro základní trumpety a název busine patří větším a hlubším dechovým nástrojům. Koncem 14. století se setkáváme i se zahnutými trubkami, nejčastěji do písmene "S". Od 15. století se nazývá vysoká trubka, nejčastěji v "d" ladění, klarina (clarino, clarette). Klarina dosáhla od doby Bachovy vedoucího postavení v žesťové skupině a dosáhla velké technické pohyblivosti, zejména ve vyšších polohách.

Trobma de tirarsi | Zdroj: http://it.wikipedia.org/wiki/Tromba_da_tirarsiOd 15. do 17. století se používalo u trubky také zvláštního tahového zařízení. Nátrubek byl asi na 25cm dlouhé rouře a celý nástroj se po něm posunoval. Takový nástroj byl označován Tromba de tirarsi - obrázek vpravo. Nástroj trpěl nejistotou, protože tah byl pouze jednoduchý a celý nástroj se pohyboval.

Co se týče trombonu, tak již v 16. století  je trombon hotov ve svém dosavadním vývoji. Vytváří také rodinu o šesti velikostech, ale již na přelomu novověku (polovina 17. století) se prakticky používá pouze tří hlavních typů, které známe až do dnešní doby:

  • Alt trombon
  • Tenor trombon 
  • Bas trombon

Tímto je náš třetí díl cyklu historie dechových nástrojů u konce. V příštím díle se podíváme na nástroje novověku. Pokud Vás náš cyklus zajímá, přihlaste se k jeho odběru. Děkujeme za přízeň

Inspirováno knihou Jiřího Kratochvíla - Dějiny a literatura dechových nástrojů

Přihlásit k odběru aktualit